Owner's personal experience <itemDescription> |
-
Ես ունեի մի մարդ, ում հետ շատ երկար եղել եմ հարաբերությունների մեջ, ու ես նոթատետրիս մեջ իրա մասին շատ բաներ եմ գրել: Վերջին երկու բանը, ինչ ես գրել եմ նոթատետրիս մեջ` իրեն ուղղված նամակներ են: Պահեր են լինում, երբ ես ուղղակի չէի կարողանում արտահայտել մտքերս, ու գրում էի իմ մտքերը նոթատետրի մեջ ու կարդում էի իր համար: Մենք բաժանվել էինք, ու հաջորդը օրը ես իրեն ասեցի, որ մենք պետք տեսնվենք ու ես իր...
Visa hela
Ես ունեի մի մարդ, ում հետ շատ երկար եղել եմ հարաբերությունների մեջ, ու ես նոթատետրիս մեջ իրա մասին շատ բաներ եմ գրել: Վերջին երկու բանը, ինչ ես գրել եմ նոթատետրիս մեջ` իրեն ուղղված նամակներ են: Պահեր են լինում, երբ ես ուղղակի չէի կարողանում արտահայտել մտքերս, ու գրում էի իմ մտքերը նոթատետրի մեջ ու կարդում էի իր համար: Մենք բաժանվել էինք, ու հաջորդը օրը ես իրեն ասեցի, որ մենք պետք տեսնվենք ու ես իրեն նաև ասացի, որ պետք ա խոսեմ հետը, ինքը ասեց, որ հենց էտ պահին խոսեմ։ Ասացի, որ չեմ կարող խոսել, պետք է կարդամ: Ես սկսեցի կարդալ. բաներ կար, որոնց հետ համամիտ չէր ու փորձում էր ինձ ընդհատել։ Ասեցի՝ չէ սպասիր, ես մինչև վերջ կարդամ, հետո դու քո կարծիքը կարտահայտես: Կարդալիս ձայնս դողում էր: Մենք նստած էինք բակերից մեկի խաղահրապարակում, ու երբ ես ավարտեցի կարդալս՝ նա ինձ ջղայնացրես, ես շատ նյարդայնացա, շպրտեցի նոթատետրս ու առանց որևէ բան ասելու գնացի: Բայց մի քանի ժամ հետո ես հետ եկա ու վերցրեցի նոթատետրս, որովհետև իմ մի տարվա ամբողջ մտքերը, հիշողությունները այդ նոթատետրի մեջ էին ու շարունակում էին մնալ:
Stäng
|